pátek 2. února 2018

Ryzáček

Tak tuto knihu jsem četla minulý rok kvůli výzvě na databázi knih. Téma bylo jasné: kniha od spisovatele co získal Pulitzerovou cenu. No a protože já takové knihy nečtu, tak jsem musela hodně pátrat po takové, která by mě aspoň trochu zaujala a byla krátká (:D). A tak jsem se dostala k Ryzáčku, který mě hnedka zaujal, avšak to jsem nevěděla do čeho jdu. Četla jsem, že je to dost drastická kniha, ale toto jsem nečekala. Jako dítě bych z takové knihy měla trauma. Fakt čekáte o trochu něco jiného, obzvlášť, když to má takový vlídný přebal :D Ale nee jedna smrt vedle druhé a vy jste na nervy, co se to tam děje a proč umírá to a to. Kniha se skládá ze 4 příběhů, avšak 2 z nich jsou docelá nudné a zbylé 2 jsou zase tak kruté, že víte jasně, že se k ní už nikdy nevrátíte :D

Obsah knihy:
Dojemný příběh o přátelství chlapce a jeho poníka. Malý JOdy velice toužil mít svého vlastního koně. Otec mu ho přislíbil za podmínky, že syn bude co nejvíc pomáhat v domácnosti i na polích. Od té chvíle se Jody snažil, co mu síly stačily. Odměnou mu byl ne kůň, ale poník. Nadšený Jody ho pojmenoval Gabilan, nemohl se ho nabažit, věnoval mu každou volnou chvilku, pokaždé pospíchal do stáje, aby se o poníka postaral, hřebelcoval ho a podstrojoval mu čerstvé seno. Každá idyla však také může jednou nenadále skončit.

Žádné komentáře:

Okomentovat